Jsem nemocná

Jo přesně tak, jsem nemocná, vy si určitě říkáte a proč nám to cpeš, co my s tím. Nebo co ti je?... Je to pouhá angína, ale lidi, když zdravotník onemocní, tak je to apokalypsa podobná mužské rýmičce, tudíž všichni chápeme.

Pokud se zdravotník začne cítit ve své kůži nesvůj a zjistí, že na něj něco leze, začnou se dít 2 věci. Zaprvé-  onemocnění popře a funguje dál i když je mu na umření, jenže si nemůže dovolit hodit svojí práci a svoje směny na kolegy a jít na nemocenskou. Nebo zadruhé- prostě odpadne, na všechno se vykašle a jde na tu nemocenskou, to jsou většinou lidi, kteří kolikrát onemocnění vyhledávají, práce je nebaví a je jim jedno, že ostatním přidělávají ještě větší práci. Jsou to většinou ti, kteří jeden den jsou úplně fresh a druhý den volají a řeknou že jsou strašně nemocní a zůstávají doma. Taky někoho takového znáte, že?

Pokud zdravotník onemocní začne maraton vyhledávání si příznaků onemocnění a snaží se přijít na to co mu teda jako je. U mě je to ještě horší protože já jsem brutální hypochondr v tomhle, jednou se mi stalo, že mě v noci začala bolet noha, vůbec mi tenkrát nedošlo, že bych si mohla třeba přetížit sval ten den nebo něco podobně banálního, já jsem v tý bolesti viděla, že mám akutní uzávěr tepny a že mi určitě odumře noha a budou mi jí muset amputovat. Nebo když jsem se jednou pozdě v noci vzbudila, měla jsem strašnou bolest v bederní oblasti, tak jsem si diagnostikovala zánět močového měchýře, který už postoupil do ledvin a od toho byli ty bolesti, nebo to také mohli být ledvinné kameny. A co potom, když si zdravotník diagnostikuje něco mnohem vážnějšího, třeba nádor.

Nejhorší na tom je, že zdravotníci se o sebe a své zdraví hrozně bojí, i když to tím, že kolikrát na svoje nemoci a zdraví prdíme, vypadá že ne. Jenže my jsme hrozní poseroutkové, a to hlavně z toho důvodu, že když se nám naše hrůzostrašné diagnozy potvrdí hned víme jaká je šance přežití a tak...

Poslední 3 dny mě bolelo v krku, tak jsem si říkala okej ňáká chřipka, teď poslední dobou stalo počasí za starou bačkoru, a ty se furt oblíkáš, jak kdyby bylo léto, tak se nediv, jenže nijak to dál nepostupovalo, pořád pobolívání v krku a suchej kašel.

Takže jsem byla včera na noční, a z ničeho nic se mi rapidně moje nachlazení zhoršilo, začalo mě brutálně bolet v krku, pořád suchej kašel, ale tělo mi říkalo, že není ve své kondici, a pracuj si v tomhle stavu, že jo.... No každopádně začal můj hypochondrickej maraton diagnostiky.. Zduřelý uzliny, červený krční mandle, bolestivý polykání... Angína jak vyšitá... Takže ráno hned, jak vkročil nějaký lékař na oddělení, už mi psal antibiotika, a víte co? Trefa, teď už je jen dobrat, protože antibiotika se musí dobírat, jinak se může nemoc vrátit. ZAPAMATOVAT! 

Lidi neprďte na své zdraví...